Bez černý
Vysoký keř, který se ve stínu liánovitě proplazí až do korun jiných stromů. Větve a kmínek mají porézní bílou (jako vata) hmotu, tzv. bezovou duši. Bez červený (či hroznatý - Sambucus racemosa) ji má hnědočervenou. Velké lichozpeřené listy jsou zpravidla 5 - 7 četné. Plochá vrcholičnatá květenství jsou tvořena mnoha desítkami drobných krémově bílých květů s osobitou vůni. Plodem jsou červenofialové peckovičky. Černý bez roste obecně po celém našem území ve stinných lesích, v luzích, v pobřežních houštinách i v kulturních smrčinách, na suchých místech, v blízkosti lidských sídel. Jeho nejnovějším oblíbeným místem v odlesněné krajině jsou úpatí stožárů dálkových elektrických vedení. Léčivou drogou jsou květenství (Flos sambuci), sbíraná v červnu a sušená nejlépe zavěšená na šňůře - a plody bez stopky, sbírané v srpnu a v září V lidovém lékařství se uplatňují i čerstvé, rozmačkané listy. Květy obsahují rutin, třísloviny, sliz, cukry, glykosidy, silice aj. a užívají se jako prostředek potopudný, ale i jako prostředek močopudný, mírně projímavý a uklidňující. Plody obsahují mj. i vitamíny C a A, silice; jejich požívání je do sirupů, džemů, kompotů a osvědčuje se pro posílení celkové tělesné kondice, při bolestech hlavy jako migréně apod. N
